Sportovní kynologie
Sportovní kynologie je v ČR soustřeďována do dvou organizací podle územní působnosti. Jedná se o ČKS (Český kynologický svaz) a MSKS (Moravskoslezský kynologický svaz). Obě organizace jsou dobrovolnými, otevřenými, sportovními a zájmovými sdruženími. V jejich řadách najde uplatnění a vyžití skutečně každý milovník našich čtyřnohých přátel. Výcvik psů je prováděn v základních kynologických organizacích, pod dohledem zkušených instruktorů, má svoje zákonitá pravidla, vycházející z požadavků zkušebních řádů.
Oba kynologické svazy zastřešují stovky Základních kynologických organizací. Tyto ZKO nabízejí všem lidem, možnost výcviku jejich psa. Nemusí se nutně jednat o majitele, kteří se chtějí věnovat kynologii sportovně. Cvičiště navštěvují také majitelé psů, kteří chtějí mít svého psa ovladatelného a poslušného, aby jim byl jejich čtyřnohý kamarád v běžném životě, ovladatelný a příjemný společník. Majitelé psů, jimž se sportovní kynologie zalíbí, se mohou výcviku věnovat intenzivně a zúročit svou práci se psem složením zkoušek z výkonu a zúčastňovat se soutěží. Dnešní sportovní kynologie se od původní svazarmovské, velmi odlišuje. Stal se z ní opravdový sport. Psi nejsou vedeni k agresivitě, výcvik obran se neprovádí již v duchu zneškodnění pachatele, ale využívá se jejich přirozeného kořistnického pudu. Kousání do rukávu nemá tudíž již nic společného s útočností a agresivitou vůči člověku.
Sportovní kynologie se zabývá jak výcvikem všestranných psů, tak výcvikem psů specialistů. Všestranný pes prochází výcvikem a skládá zkoušky ze třech disciplin, jimiž jsou pachové práce, poslušnost a obrana. Speciální zkoušky jsou určeny pro psy specialisty obranáře nebo pro specialisty stopaře.
Všestranný výcvik psa, stejně jako specialisty lze v ČR cvičit dle těchto zkušebních řádů:
Národní zkušební řád
Mezinárodní zkušební řád
Řád pro sportovní výcvik psů
Nyní se podíváme na jednotlivé disciplíny
Nejnižší všestrannou zkouškou je zkouška ZM, stopa je vlastní, 150 kroků dlouhá, 15 minut stará, s jedním lomem a jedním předmětem ukončujícím stopu. U dalších zkoušek se prodlužuje délka, stáří, zvyšuje se počet lomů a předmětů. Od stupně 2 je stopa našlapána takzvaným kladečem a pes musí sledovat pach cizí osoby. Stejně tak v MZŘ je cizí stopa od stupně 2, od NZŘ se stopy jednotlivých zkoušek opět liší délkou, stářím, počtem lomů a předmětů.
Mezi základní cviky patří přivolání, ovladatelnost na vodítku, polohy sedni-lehni-vstaň na vodítku, aport a odložení. V dalších zkouškách jsou cviky v různých ztížených podobách a přidány cviky další. V ZVV 1 odložení za pochodu vleže, štěkání, překonání překážek (skok vysoký, skok šplhem, kladina nízká). Do ZVV 2 je přidáno ještě plížení a vyslání psa, v ZVV 3 jsou těžší varianty již zmiňovaných cviků. Zkoušky IPO obsahují cviky podobné, vždy je potřeba nahlédnout do zkušebního řádu na požadovaný způsob provedení.
Obrana začíná průzkumem terénu, tedy obíháním maket, které jsou rozmístěné vlevo i vpravo na okrajích cvičební plochy. Nalezeného pomocníka - figuranta musí pes označit vyštěkáním. Mezi další cviky obrany patří ochrana psovoda, zadržení a hodnotí se mimo jiné také odolnost psa. Zkouška ZVV 1 je rozšířena o zajištění figuranta (prohlídka, výslech) a ovladatelnost, tedy pouštění. V dalším stupni musí pes zvládnout také doprovod a v nejvyšší zkoušce i hlídání pomocníka. Pokud se rozhodnete pro zkoušky dle MZŘ, připravte se na doprovod již od nejnižších stupňů zkoušek. Pokud nějaký z oddílů nevyhovuje vám či vašemu psovi, je možné rozhodnout se pro zkoušky specializované pouze na jeden či dva oddíly.
4) Speciální zkoušky
Stopařské speciály
Zkoušky dle NZŘ obsahují vždy i oddíl B a to dle ZVV 1 u ZPS 1 a ZVV 3 u zkoušky ZPS 2. V oddílu A se začíná již na cizí stopě, v druhém stupni je pes prověřen na dvou různých stopách z nichž jedna vede přes cestu a druhá je překřížena jiným pachem. Stopy se liší délkou, stářím, počtem a úhlem lomů, předměty jsou na stopě vždy dva, z nichž jeden stopu ukončuje. Zkoušky FPr 1 - 3 jsou shodné s oddílem A dle zkoušek IPO 1 - 3. Stopy ve zkouškách FH 1 a FH 2 jsou náročnější než stopa dle IPO 3 a jsou překřížené cizím pachem. Zkouška IPO FH se skládá ze dvou stop, které jsou delší než FH 1 a 2. Od všech ostatních se liší zkouška StPr, ve které pes nesleduje předem našlapanou dráhu, ale vyhledává předměty v prostoru. Jednotlivé stupně se liší velikostí prohledávané plochy, rozmístěním předmětů, jejich počtem a tím, zda je předmět napachován psovodem či cizí osobou.
Obranářské speciály
Ve zkouškách ZPO je opět nutné předvést psa i v oddílu B a to dle ZVV 1 u ZPO 1 a ZVV 3 u ZPO 2. Na rozdíl od všestranných zkoušek probíhá vyhledání pomocníka v přírodním terénu a v druhém stupni jsou pomocníci přítomni dva. Zkouška SPr se řídí vždy oddílem C dle IPO 1 - 3. U zkoušky APr je pes prověřen i v oddílu B, oba oddíly se řídí zkouškou IPO 1 - 3. Zkoušky sportovní kynologie jsou fyzicky i psychicky náročné a pro menší psy mnohdy i nezvládnutelné, NZŘ však obsahuje i zkoušky pro malá plemena, tedy psy do kohoutkové výšky 45 cm. Základní zkouška ZMMP obsahuje oddíly A a B shodné se zkouškou ZM a oddíl C je nahrazen oddílem D, který obsahuje rozlišování předmětů psovoda, vyhledání předmětu psovoda a vyhledání ztraceného předmětu psovoda. U zkoušek ZMP 1 - 3 se oddíly A a B cvičí dle zkoušek ZVV 1 - 3. K oddílu D je oproti zkoušce ZMMP přidán cvik vyhledání osoby a ostatní cviky jsou ztížené napachováním cizí osobou, případně rozlišováním osob místo předmětů. Pro malé trhače je připravena i zkouška ZMPO, která se skládá z poslušnosti dle ZVV 1 s úpravami podle ZMP 1 a ze speciálních cviků vyhledání, vyštěkání, zajištění a doprovod figuranta, napadení psovoda a hlídání předmětu.
Pokud máte chuť se pustit do skládání zkoušek, přeji hodně trpělivosti při studiu zkušebních řádů, hodně radosti při výcviku vašeho psa a hlavně hodně štěstí, při samotných zkouškách.