Jak to začalo
Před pár lety, když jsme bydleli na domku s obrovskou zahradou, jsme si pořídili pejska, aby nám dělal společnost a aby nás hlídal. Bylo to štěňátko křížence cane corso a německého ovčáka. Dali jsme mu jméno Scooby. Byl od jednoho mého klienta, a protože nějak nezvládal tolik štěňat, při další návštěvě jsem si odvezla ještě malou drobnou fenečku Anny, které by jste spočítali všechny obratle na páteři a v ocase.
Když už byli po několika veterinárních ošetřeních v pořádku, a mohli běhat po zahradě, zjistila jsem, že se nelíbí paní sousedce. Dělala nám naschvály a psy pouštěla a udávala. Nakonec jsme se přestěhovali do bytu, kde majitel nechtěl psy. Našli jsme pro ně domovy tak, abychom je mohli stále vídat. I když nás pořád vítají a olizují, tančí lambády, nechtěli jsme je brát z rodin od dětí, kde na ně již byli zvyklí.
Pak nám kamarádka nabídla darování fenky Beauceronky Aišy s papíry, ale chovatelka se o ní neskutečně prala a vyhrožovala, až jsme to tedy vzdaly a po poradě s právním zástupcem ji fenku předali.
Ale můj malý syn Michael, který si na ní za těch pár dní zvykl, to obrečel, a ani mi to nebylo moc příjemné, protože bylo najednou doma pusto, ticho a smutno.
A tak jsme v inzerátech čtrnáct dní hledali, volali až jsme našli nabídku štěňat s PP cane corso. Prověřili jsme si stanici, koukli na jejich webové stránky. Bylo to takové malé bojím bojím miminko. Dneska už je to naše velká holka, hlídač, obranář a stopař a maminka našeho prvního vrh "A".
Aby jí nebylo smutno tak jsme ji pořídili kamarádku a naší druhou fenku Hailey Atison. Jsou každá úplně jiná povahově, ale když jde o práci nebo procházku, vždycky se těší. Takhle nás Hailey vítá, když příjdeme domů.
